Dobrý den, tak máme za sebou sraz Jack Rusellů, kde jsme byli od středy do neděle.
S Argem jsme se naplno věnovali všem aktivitám a Chico byl u všeho jako pozorovatel nebo odpočíval schovaný pod chatkou (byla na takových betonových sloupcích pod ní byl hezký chládek).
Užili jsme si agility, dogdancing, obrany a canicross, koupánív rybníčku – Chico se vrhal do vody a dokonce udělal pár temp.Když se Chico rozjede tak mám o něj i strach – lítá a skáče, ale jeho pohyby jsou ještě takové neohrabané – občas něco porazí nebo shodí- říkám mu, že je MONSTRUM 
Do agilit jsem už zapojila i Chica – umí už skokovou překážku (ale tyčku má ještě na zemi, aby moc neskákal), tunel, tunel s látkou a s pomocí i kladinu.
Dráhu ze samých tunelů proběhl s radostí – asi ho to baví….
Samozřejmě mezi 120ti Russellíkama docela vyčníval – jedna malá holčička se do něj úplně zamilovala a stále k nám chodila si s ním hrát, ani pak nechtěla odjet
S Argem jsme se umístili na 3. místě v závěrečném canicrossovém závodě na 3 km.
Celkově byl sraz moc fajn a výborně organizovaný. Budu se snažit si zařídit volno i na ten samojedí víkend.
No a teď hrůzný zážitek s dobrým koncem:
Po vyhlášení závodu jsem si šla pro pití a najednou Chico začal kňučet – nejdřív jsem si říkala, že už je asi ze srazu unavený, ale pak jsem se na něj podívala a měl oteklý čumák – asi ho štípla včela – pak mu čumáček začal otékat víc a víc a šlo to až do očí – bylo to hrozně rychlé – dali jsme mu Zyrtec a jeli na veterinu – po cestě jsme volali, ale ani na nonstop veterině v Jičíně nikdo nebyl – tak jsme se protelefonovali asi k 3. veterinářce, ale v tom už otok začal ustupovat, tak jsme to otočili zpět do kempu s tím, že poslední vet nám řekla, že kdyby se to horšilo, že do 15 min přijede přímo za námi do kempu. Naštěstí jazyk ani krk neotekl a čumák jsem chladila a pomalu to ustupovalo. Večer doma jsem mu ještě dala celé zmrzlé kuře, aby si ho ožižlal a ochladil se a večer už byl zase ok.
Nevím, zda by to dopadlo takto dobře nebýt toho Zyrtecu. Nevím, co přesně ho štíplo. Nevím, zda je to tím, že je štěně, nebo jestli má alergii na včely.
Každopádně bych asi doporučila všem páníčkům, aby nosili Zyrtec u sebe a dávali pozor na včely a sršně. Měla jsem o broučka hrozný strach a už jsem viděla katastrofický scénář, jak se mi v tom autě začne dusit. S Argem se mi to nikdy nestalo, myslím, že jednou dostal žihadlo, ale nic mu nebylo… takže jsem neměla zkušenost. Naštěstí mi hned všichni na srazu pomáhali situaci řešit, ale může se to stát komukoliv a kdekoliv.
Můj dodatek: Co se týče těch včel… nevím, jak ostatní, ale např. náš Samík miloval včely a já mu kolikrát říkala Lovec Pampalíny. Dokázal je tak obratně chytit a pak si na nich pochutnal. Včely, vosy – vše ho lákalo a nedal si říct. Jednou jsme mu z jazyku žihadlo vytahovala, ale nic vážného. Kolikrát se na mě prosebně díval, abych mu tu čerstvě zabitou vosu hodila. Šibalsky počkal, zda už nežije a pak – mlask, pochutnával si na „medové bílkovině“ 
)
Ashley to má asi po něm. pamatuji si, když byla malá, stal se z ní „ptakopysk“:-D Horní ret si naběhl po obou stranách, byl tvrdý, odstával jí tak 3cm od čelisti. Vypadalo to srandově, ale taky jsem byla vystrašená. Asi za hodinku vše zmizelo. (Takže nevím,… Určitě mohou být na bodnutí alergická i zvířata a mít u sebe Zyrtec není špatný nápad! Děkuji za radu.)
Minulý týden, když jsme byli ještě skoro všichni pohromadě, nás navštívili naši kamarádi a milovníci samojedů Jaruška a její syn Martin. Dojeli k nám z Frenštátu a donesli (nejen)pro bobišky spoustu dobrot – mňam, jak si pochutnávali na Pribináčkách. Kytička oranžových růžiček vydržela dodnes. Moc děkujeme a jsme rádi, že jste si udělali čas a pomazlili naše všechny samojedíky. Zde je odkaz na jejich fotečky:
